Alfou a omegou vašeho studia by se měla stát norma ČSN EN 14 519, která přesně stanovuje vlastnosti palubek a jejich kvalitativní třídy. Má podnázev Vnější a vnitřní obklady z rostlého dřeva-Charakteristiky posuzování shody a označení. Pokud jde o třídy palubek, najdeme zde A, B, AB a C. Protože ale ne každý má k normě přistup, připravili jsme pro vás krátký výtah z ní. Z hlediska posuzování kvality je pro vás nejdůležitějším kritériem lícová strana prkna. Pokud budete kvalitu palubek kontrolovat, řiďte se jí. Nemusíte kontrolovat všechna prkna, ale namátkově si některá vyberte. Vyplatí se vám to. Podstatným údajem v normách je i vlhkost přířezů, která činí 20 ± 2 %. Pozor na to, protože s nevysušenými palubkami se velmi špatně pracuje.
Palubky kvality Třídy A
Třída A vyžaduje nejkvalitnější palubky. Povoluje například černé tužkové suky do velikosti 5 mm, ovšem je v případě, že tyto suky netvoří skupinu. Dále se ve dřevě mohou vyskytovat zdravé rostlé suky do 10 % šířky dřeva +32 mm. Sukové zátky se mohou vyskytovat u nejvýše 10 % dílů. Problémem nejsou ani částečně srostlé suky, křídlové suky nebo suky s kůrou, nesrostlé suky, které nevypadají u smrku a jedle a modřínu do 10 % šířky + 15 mm, u borovice do 10 % + 30 mm.
Výjimečně se mohou v palubkách vyskytovat i suky vypadlé, nebo umístěné na hranách prken, ovšem nesmí dojít k porušení krytí prken.
Pokud jde o vytrhaná vlákna blízko suků, mohou se vyskytovat maximálně na ploše odpovídající 20 % plochy těchto suků, ne na větší. Na překážku nejsou ojedinělé smolníky do plošných rozměrů 2 x 25 mm. Vlasové trhliny by měly být sotva viditelné. Čelní trhliny nesmí být delší, než je šířka prkna. Dřeň smí být obnažená na 1/3 délky na maximální šířce plochy 5 mm. Zárůst kůry může být maximálně na ploše 5 x 50 mm, a to pouze ojediněle. Na peru a drážce může být zakřivení jenom v rozsahu, který umožňuje snadné sestavení dílů k sobě. Na rubové straně palubky se mohou vyskytovat obliny, ale jedině v případě, že nebudou porušovat drážku a pero.
V palubkách se ovšem nesmí vyskytovat shnilé suky a díry po sucích, plísně a houby, poškození hmyzem. V žádném případě zde nemohou být stopy po prokladech, zbarvení na lícové straně, trhliny na rubové straně, které pokračují v celé délce prkna, nebo odlupčivé trhliny. Vyloučené jsou i pronikající trhliny, výjimku mají pouze trhliny čelní.
Kvalita palubek Třídy B.
Palubky třídy B májí mírnější kritéria. Povoluje se zde vše, co pro třídu A a navíc ještě další odchylky. Příkladem jsou zdravé rostlé suky, částečně srostlé suky, suky s kůrou, křídlové suky a nesrostlé suky do 10 % + 50 mm. (u třídy A to bylo do 15 a 30 mm). Ojediněle se mohou objevit vypadavé suky nebo díry po sucích a také shnilé suky, ovšem maximálně do 15 mm. Stejně tak hranové suky včetně poškozených a vypadavých se mohou vyskytovat, ovšem jedině v případě, že nepřesáhnou krytí 15 mm. Vytrhaná vláka blízko suků mohou být až do plochy 40 % suku (u třídy A je to 20 %). Větší tolerance platí i u smolníků, které se mohou vyskytovat do rozměru 2 x 35 mm, tři smolníky do šířky 6 mm a délky maximálně 150 mm. Stejně čelní trhliny povolují dvojnásobek šířky palubky (třída A pouze násobek). Je možné i slabší zabarvení v podobě červených a modrých skvrn, na rubové straně je zabarvení dovoleno.
Ani u třídy B se nepovoluje napadení palubek houbami a hmyzem a odlupčivé trhliny.
Palubky kvalita třídy A/B
Třída A/B obsahuje 40 % palubky třídy A a 60 % palubek třídy B. Jak vlastně tato třída vzniká? Při zpracování dojde k napadání některých palubek, takže neodpovídají kritériím třídy A, ale ani B. Z této třídy ovšem nesmí dál vyřazovat dílce, které by mohly vyhovovat kritériím třídy B.
Ve třídě C pak najdete palubky, které nesplňují kritéria třídy B. Palubky však musí vyhovět účelu, pro který jsou použity, tedy obložení.
Dřevo je však materiál, který přesně zaškatulkujete poměrně obtížně. Proto se může stát, že se v některé třídě objeví palubka, která tam nepatří, ale pokud je to ojedinělý úkaz, na dodavatele se moc nezlobte, je to přece pořád jen dřevo.